neděle 26. května 2019

Festival Kristových zázraků

Na doporučení paní domácí dnes po dopolední koupačce a opékačce vyrážíme na největší místní náboženské slavnosti - Festival Kristových zázraků (v originále Festa do Senhor Santo Cristo dos Milagres). On totiž klášteru Nossa Senhora da Esperanca v 16. století papež Pavel III. daroval sochu Cristo dos Milagres.

Stred města uzavřen, všude davy lidí směřujících k hlavnímu kostelu. Většina s sebou nese dlouhatanánské svíce. Od metru do dvou délky. Asi podle velikosti hříchů. V teple svíce moc nedrží rovinu. Lze potkat vše od mírných zahnutců až po téměř zlomené kusy. Jeden hříšník si svíci zatočil pěkně do kolečka. Asi se svými hříchy už točil v kruhu.

Na hlavním náměstí je plno. Cesta po obvodu je vysypaná větvičkami místních japonských jehličnanů. K tomu stylizované barevné květy. Provoz organizují místní skauti. Vprostřed náměstí sbor a orchestr, vedle křeslo pro hosta a poněkud slizkého moderátora, který uvádí přímý přenos portugalské televize. Pan režisér měl k dispozici 5 kamer včetně jedné na střeše místní budovy, ze které byl na náměstí krásný letecký pohled. Výsledný přenos totiž zobrazovala velká televizní obrazovka opodál.

Vlezli jsme do vyvýšeného altánku vprostřed náměstí a fotili a koukali na všechny strany. Kamera co chvíli zabírala slizouna a v pozadí za ním byli vidět diváci. Sbor pěl a hudba hrála. Jinak se nic zajímavého nedělo. Tak se Yveta vydala z altánku dolů, kolem sboru a nastavila se hnedle za slizouna. Takže kdo u nás doma bedlivě sledoval portugalskou televizi, viděl ji přes půl obrazovky.



Následovala řada projevů s církevními hodnostáři. Pak se hudba sbalila, kamery se začaly přesouvat a dav ještě více zhoustnul kolem vyzdobené cesty. Přesunuli jsme tedy také.

Začla kanonáda ohňostroje nad místní pevností. Pak od kostela začal pomalu vycházet nekonečný průvod církevních činovníků všech úrovní, barvy pleti a věku - bratrů i sester. Zavoněli kadidlem celé náměstí. A pak už přicházel vrchol průvodu - socha Krista na nosítkách v kukani, vše na každém kousku ozdobeno spoustou květin.

Přesně u nás nosítka zastavila, pomocníci je podložili tyčemi s vidlicemi a chvíli počkali. Pak zas šup nahoru a pokračovat v cestě. Všichni tleskali a nejednomu Azořanovi ukápla slza. Když přešel Kristus, začali se všichni kolem rovnat se svícemi do špalíru za ním. Někteří zvláště hříšní měli otep obřích svící na ramenou a vlekli je jak Kristus kříž.