Kostelík, miradouro, kostelík, miradouro...

Od majáku pokračujeme dál po pobřeží. Střídáme kostelíky a vyhlídky s piknikovacími místy až do úplného zpitomění...

Kouzelný byl hřbitůvek a kaple v Nordeste. Vše perfektně upravené. Jen nás zaujaly některé novodobé hroby, kde byla jakási kulatá plechovka se sklem a plechovým kšiltem, jako u semaforu. Vedle mramorových náhrobků opravdu velmi zvláštní...

Farol do Arnel

Pár set metrů od balnea zóny je nejstarší (a dosud fungující) maják Azor - Farol do Arnel. Sjíždí se k němu úžasnou betonovou cestičkou, kde se budete bát jet dolů a ještě více se budete bát, jestli se vám podaří na jedničku vyjet nahoru. Pamatuju si na jedno místo na Madeiře, kde jsme podobným autem jeli s Bohoušem a po zastavení se už do kopce nerozjeli.

Maják je impozantní. Škoda, že díky strmosti a úzkosti silničky se moc nedá cestou tam ani zpět zastavit a fotit ho shora. Na to je nejlepší si od majáku vyšlápnout.

Jdeme dál k moři. Tady je to snad ještě hezčí. Malinké rekreační domečky nacpané kolem silničky na pár metrech čtverečních. Každý s grilovacím místem, ale do mnohých si můžou tak leda sednout, na postel místo není. Dole plno veslic rybářů, některé už v pokročilém stádiu rozkladu. A s legračními vesly, s těmi bych se na moře bál...

Zona Balnear da Foz da Ribeira do Guilherme

Slunce svítí jako stomiliónová žárovka a šašouři jedou na výlet. Mají s sebou plavky a ručníky a chystají se prozkoumat východní pobřeží São Miguel, pokoupat a pokoukat se...

První zastávkou je bazének u moře v kaňonu, kde ústí místní potok. Je úhledně upraven, natřen na modrobílo a šplouchá do něj oceán. Vedle skupina převlékacích kabin jak pro stydlivý regiment a novým nátěrem svítící toalety. Člověk by tu podle zázemí čekal stovku koupajících. Jsou tu dva a jeden rybář...