Začátek levády byl příjemný. Les obřích kryptomerií japonských je sice nepůvodní, ale má taky své kouzlo. Nádherné byly přítoky levády shora a zajímavými byly i aquadukty v místech, kde stéká koryty dešťová voda.
Po půl kilometru pohodové procházky však začalo levádu čím dál častěji provázet bahnité okolí. Další půlkilometr jsme odolávali a balancovali na úzkých hranách levády. Pak nám ale protijdoucí turisti i stav jejich bot potvrdili, že i dál je bahno a my zatroubili na ústup.
Nebylo to špatné, ale kdo chce zažít pořádnou levádu, musí prostě na Madeiru.
