Amarylky krásné faialské

Nejen na Pico jsou amarylky krásné. Na Faialu jsou snad ještě bohatší a ještě hustěji lemují místní cesty. Špatně se ale fotí, protože často není kde zaparkovat. Většina místních cest je totiž kromě hortenzií a amarylek lemována také betonovou strouhou. Na odvádění dešťové vody výborné, ale parkování na krajnici to bez vlastnictví traktoru téměř vylučuje. 

Dnes při návratu do Varadouro bylo fascinující dlouhé slunce a amarylkám kolem cesty to tak slušelo, že jsem se kvůli nim vrátil, auto úspěšně odstavil a konečně krásněnky pořádně ofotil. 

Monument a kostel do Nossa Senhora da Conceição

Monument je na kopci nad Hortou, kostel na severovýchodním okraji Horty. Obě záležitosti stojí za obhlídku. Od první je nádherný výhled na přístav i horu Pico, kostel pak má krásné vitráže i oltář. 

Leváda

Nejen na Madeiře jsou levády, jednu jedinou lze najít i na Faialu. Je na úbočí kráteru, konkrétně na jeho západní až severozápadní straně. 

Začátek levády byl příjemný. Les obřích kryptomerií japonských je sice nepůvodní, ale má taky své kouzlo. Nádherné byly přítoky levády shora a zajímavými byly i aquadukty v místech, kde stéká koryty dešťová voda. 

Po půl kilometru pohodové procházky však začalo levádu čím dál častěji provázet bahnité okolí. Další půlkilometr jsme odolávali a balancovali na úzkých hranách levády. Pak nám ale protijdoucí turisti i stav jejich bot potvrdili, že i dál je bahno a my zatroubili na ústup. 

Nebylo to špatné, ale kdo chce zažít pořádnou levádu, musí prostě na Madeiru. 

Rackové krmí racky

Nad piscinou Varadouro létají rackové. Občas u toho křičí. Když křičí, nesou v zobáku rybu. Buď odrazují ostatní od krádeže, nebo oznamují spřízněným, že bude hostina. Bé je správně. Krmí zjevně mláďata, co už ale nevypadají jako mláďata. Zde jedna krmná sekvence:

Piscina Varadouro

Po skákání v oblacích a občerstvení v kavárně v Hortě se jedeme vykoupat. Je totiž krásně slunečno. Nejvhodnějším místem je piscina Varadouro, hned pod naším ubytováním. Je vymazlená s krásně čistou vodou a množstvím rybiček. A na lávové stěně má vytesán portrét. 

Levíno skáče

Už jsme skákali. Ale to bylo na Picu. Teď jsme na významnějším místě. Kráter na ostrově Faial je nejvyšší bod nejzápadnějšího cípu Euroasijské tektonické desky. To už se sluší řádně oslavit. Takže oblékáme trika Levíno, nastavujeme samospoušť a trefujeme se do odrazu. A taky do záblesku slunečních paprsků v dírce mezi mraky.

Geladoes do Atlântico

Na ostrově Pico jsme nenarazili na zmrzlinu. Jako myslím kopečkovou nebo točenou, nanuky globálních značek v mrazácích by byly. Možná byl na vině konec sezóny, ale spíš bychom tipovali, že to byla místní vlastnost. 

Faial je jiný. Alespoň Horta. Dáváme si ze široké nabídky jednu lepší variantu, než druhou. Favoritem se zatím stala zmrzlina ze sýra ze São Jorge s fíkovou marmeládou. Mňam...!

Snack-Bar Xavier

Nejen rozjímáním v kostelích živ je člověk. Zachtělo se nám i nějakého občerstvení, kávy, nebo něčeho malého k jídlu. Marně se ale rozhlížíme kolem cesty. Severní část ostrova sestává jen z malých vesniček s několika domky. Existence kavárny, občerstvovny, nebo dokonce restaurace je zde téměř vyloučena. 

Ale ejhle. Míjíme jakousi putyku. "Snack-Bar Xavier" se jmenuje a vypadá to, že mají otevřeno. Vcházíme dovnitř a nestačíme se divit. Prostřené stoly a bufetové menu. Objednáváme piva a jdeme se kouknout pod víka nerezových nádob, co za tajemství ukrývají. Lasagne s rybou, zapečené maso s cibulí a brambory, tuňákové steaky a drůbeží polévka. K tomu zeleninový salát. Nandaváme a ochutnáváme. Vše je skvělé! Takže z malého občerstvení byl nakonec oběd o čtyřech chodech. 

Kostely, kostelíky, kapličky a zvonice

Nejvýznačnější stavbou každé vesnice je bezesporu kostel. Často jsou černobílé v kombinaci lávového kamene a bílé omítky. Pravidelně do nich nakukujeme a vždy jsme překvapeni vkusnou a bohatou výzdobou. 

Vrcholem byl dneska moderní kostel ve vesničce  Salão, která měla sotva 20 baráků, ale kostel jako hrom a vedle ještě vysokou štíhlou zvonici. Nejeden světový architekt by se nemusel za takový počin stydět. 

Praia do Norte

Vedle Capelinhos je černá pláž Praia do Norte. Dokonce jsme tu měli objednané obytování, ale spletl jsem se v termínu a když jsem to o pár dní později zjistil, nebylo už v tom správném volno a museli jsme rezervovat od stejných majitelů jiný dům. 

Pláž byla prázdná, černý písek vzorně urovnán deštěm a na kraji vše ozdobeno obřími černými i světlými do kulata omletými kameny, v pruhu kolem vody porostlými zelenou řasou. Moc fotogenické místo.